Sen

Krev stéká k mým dlaním,
já toužila jsem, toužila jít za ním.
Za svým snem, co brány smrti odemyká,
já spletrla jsem se, teď krev k mým dlaním stéká.
smyje vzpomínky, ztratí se v čas,
já věřila jsem, věřila ve vás.
Že mi pomůžete,
ze života vytáhnete.
Jako jed protékající žilami,
jedovaté jablko, jediné mezi čtyřmi stěnami.
Máš dvě možnosti - trpět a zemřít hladem,
či rychle, sníst jablko se silným jedem.
Tak jako já teď můžeš skončit,
s životem se rozloučit.
Odloučit se do všech květů, peří, písní,
uplakaných očí a tvých básní.
Chceš to vážně skončit?
Stačí do ruky žiletku vzít,
na nic se neptat. Přoč žít?

Život krásnej byl, je a bude,
však mě svět není hoden.
Pod míma nohama tráva se láme,
v rukách kytky vadnou, oheň plane.
Už nechci tu být žít s vámi,
vemu si jablko jedem plné,
stačí jen kousnout milé dámy.
Už nepoznáte co je to trpět dál
a ten co vám život vzal,
žije s klidem dál.
Vem si to jablko....otrávené..
umřme spolu...
půjdeme dolu...
Krev stéká k mím dlaním...
Já toužila, toužila jít za ním...

Za svým snem...