Lásky z pozdních večerů

Osamělá dívka sedí v koutě. Touží po lásce.

Sama si to namlouvá. Já pochybuji.

Na sobě nejlepší kousky ze skříně.

Lascivní pohled ve tváři.

Zatím jen víno je její společník.

Ve víně je pravda, alespoň prozatím.

A číhá... na objekt své dnešní lásky.

Čeká až odbije desátá hodina.

Pak nastane její doba.

Sama už ví, komu se nabídnout.

Někomu, kdo nezmůže se říct jí: "Ne."

Pak putuje z náruče do náruče.

Polibek sem, dotyk tam.

Tváří se spokojeně.

Je milována. Dnes. Co vís si přát....

Snad jen... Být milována i další ráno.

A pak každý den... i před desátou hodinou.