Hříšná touha

Pryč je čas, kdy naše srdce pro druhého hřála.
Pryč je čas, kdy jsem se tak bezstarostně smála.
Přesto pro mě dál svítí hvězda jasná –
hvězda ve tvých očích, která je pořád tak krásná…

Snad je to ona, která mě k tobě tak svádí
a vede tvoje ruce, kterými mě po zádech hladíš.
Snad je to touha, bez které nemůžu v noci snít.
Snad jsi to ty, bez kterého už nemůžu být.

Pryč je čas, kdy nebyla jsem svá…
A proto doufám, že snad jednou budeš ty můj a já zase tvá.