Nechtěj snít, vždyť k šťastnému životu to není nutné...

Možná jednou spolu splynem,
možná duše spojíme.
Ale také možná zhynem,
až se o to spolu zkusíme.
Budeme věřit v sílu a lásku,
budeme věřit v jednotu.
Budeme doufat v čirý cit bez mráčku,
budeme vnímat novotu.

Vše krásné a vše, co nemůžeme mít,
o tom všem možná jsme měli jen snít.
Můžeme si přát, doufat a nechat si zdát,
ale ne plnit, ty touhy a vášně.
Nesmíme toužit, i když zní to tak krásně.

Víra může býti sílná,
jenže to nestačí pro vykoupení z vášně.
I když bude jen mírná,
ta slova zní tak zvláštně...

Možná jednou podlehnu, tomu snu,
tomu přání.
Možná až večer zalehnu,
nebude to jen zdání,
že ty jsi se mnou, ty jsi můj.
Že náš je život,
já dám ti život svůj...