Pro toho, kdo o mě už nestojí

Jsi pro mě tím, co nechtěla jsem si přiznat,
jsi pro mě tím, co nechtěla jsem si připustit.
Co já pro tebe?- jen pouhý nejspíš stín -
a to pouze tehdy, když začne slunce svítit,
když neschováváš se před jeho září,
s tvou krásnou tváří; a můj ten "pocit" - splín -.
Jsi pro mě život, který nedává logiku...
Nejsi se mnou - tak prázdná je má mysl -
sny mi teď spíš dávají smysl.
Když vidím v nich tvé upřímné oči,
tu radost v nich, štěstí
- to svět se se mnou točí -
..Co myslíš ty básníku?..Lomonosíku..