Slzy a růže

Jedna slzička,druhá a třetí
pohladí tvář a na zem spadnou,
první slzička,druhá i třetí
chtějí oživit růži zvadlou.

Chtějí ji vrátit její krásu,
chtějí,aby mohla ještě žít,
chtějí pak osušit každičkou řasu,
aby pak zas mohla šťastná být.

Čtvrtá slzička,pátá a šestá
pohladí tvář a spadnou na růži,
čtvrtá slzička,pátá i šestá
přemýšlí stále o tajemném muži.

O muži,který jí ublížil,
o muži,kvůli němuž zvadla,
který,když se k ní přiblížil,
způsobil,že na zem mrtvá padla.

Sedmá slzička,osmá a devátá,
chtějí,aby se všechno změnilo,
sedmá slzička,osmá i devátá,
chtějí,aby se zlé v dobré proměnilo.

Chtějí,aby jen nesnila,
chtějí,aby zas dýchala,
chtějí,aby zas ožila
růže,co si život vzít nechala.

Další slzy se tlačí z očí ven,
já jsem tou růží uvadlou,
stále věřím,že je to jen sen,
když zase přemýšlím nad pravdou.

Já jsem ta růže,ty jsi ten muž,
do srdce jsi mi zabodl nůž,
krev,co z něj vytéká,to slzy jsou,
odnáší ze mne lásku i naději mou.