Klíč

Možná jsem byla blbá, ale já tehdy nechtěla víc
Už tehdy to bylo divný, jak do ruky jsi mi vrazil svůj klíč
Klíč od srdce a od všech citů co snad můžeš mít
Řekl jsi : BER.
A tehdy ..
Tehdy já začala snít.

Proklínám ten den, a možná i rok a i tu minutu
Slíbil jsi mi, že po tvém boku časem jen rozkvetu
Možná jsem měla málo živin, nebo jsi mě málo zalíval
Ale já uvadla.. Tys´ zájem jen předstíral.

Možná jsem tehdy vážně byla blbá, ale já fakt nechtěla víc
Já se ti ze začátku snažila ve všem jít vstříc
Té tvé větě " Miluji tě " jsem vážně věřila..
Škoda že pak přišla pravda.. a všechno rozbila.

Pravda moje, tvoje to byla zase lež.
A možná že ne první, ono jich bylo asi víc.
Říkám si no comment, radši už běž.
Ale všechno má svůj rub i líc.

Tady nerozdělíš nic na pravdu a lež
Na tmu a světlo
Na černou a bílou
Tady všechno je propojené s vším
Nemůžeš věřit pravdě, ale ani lžím

Tohle je bojiště lásky
Gembleři zas uzavírají sázky
Však není to jednoduché
Tady vše mění se mávnutím proutku
A ty.. uchopil sis mě do rukou jako svou loutku.

Jednou přijde doba, kdy toho všeho budu mít dost
A možná že přijde i chvíle, kdy dám najevo svou zlost
Možná, že to všechno bude mít hodně špatnou dohru
Jenže ty hraješ na svou výhru a já na tvou prohru

Já jsem už prohrála
Svůj klíč jsem ti dala

Řekla jsem : Ber, dokud dávám. Pak taky nemusíš mít nic.

A v tom byla chyba.
Já tehdy nevěděla, že všechno má svůj rub.
A i líc.