Sladký polibek

Všichni už šli spát,
já bloudím tmou sama,
není tu nikdo kdo by mě mohl hřát
a slunce je schované za horama
a ne a ne vylézt...

Tak mě tu nenech mrznout, medvídku. Ty už spíš?
Vždyť já tu čekám jen na tvou pusinku
a ty to moc dobře víš,
ale stále nepřicházíš...

Začíná svítat a já tu mrznu stále,
ty si nejspíš pěkně sníš,
že životu dávám vale,
to ty ani netušíš.

Najednou mě začíná něco hřát,
že by slunko vstalo?
Kdepak - nikde žádná zář,
tak co to teda bylo?

Odpověď neznám, ty ji víš,
když polibkem mě probouzíš...