Nevěrnost

Čím jsem si jen zasloužila,
Tvoje odpuštění v moje hříchy.
Čím jsem si jen vysloužila,
že nebereš v potaz moje pýchy?
Ostatní by na Tvém místě,
mě v tu ránu prokleli.
Všichni jiní by mě jistě,
nadosmrti zakleli.

Jenže Ty jsi jedinečný,
Tobě prý to nevadí.
Víš, moje srdce je Ti vděčný,
moje duše závidí.
Každým dnem já pochybuji,
jestli správné je,
co dělám...

Život skončí, dohasne,
co z něj budeme pak mít?
Možná měli bysme myslet jasně,
co chtít a jak na to mít.
Třeba jenom stačí,
trošku přemýšlet.
Až to jednou skončí,
nebude čas se zamyslet.

Nechtěla jsem vyrukovat,
s pravdou, s něčím, co Ti nic nepoví.
Možná, že jsem měla počkat,
až Tě jiná zabaví.
Ale to bych nepřežila,
vidět jinou s Tebou.
Co bych si pak pomyslela,
když držel bys jí s něhou?

Zabila bych... nevěř tomu.
Zabila bych příští čas.
Možná bych šla zase domů,
počkala, zda přijdeš zas...