Pláču....

Pláču pro leknín,s barvou křídel anděla,
jenž pod své lístky-žal i lásku mou skryl,
pláču pro to v což jsem tolikrát věřila,
než jsi mě miláčku navždy opustil.

Pláču pro vzpomínku,kterou mi život ponechal,
vždyť ta jediná mi na tebe zbyla,
pláču pro okamžik,kdy trnitý keř tvou duši náhle rozerval,
pro věčný souboj pohledů,ústa jenž pro mě vzácná byla.

Pláču pro náruživý tanec našich dlaní,
doteky dvou nahých těl,
pláču pro místo,jenž bylo zárodkem našeho poznávání,
pro tváře sladké,když pokaždé políbit si směl.

Pláču pro lásku,kterou jsem ti mohla ještě dát,
touhu a vášeň co uvnitř sebe nosím,
pláču pro to,pro co jsme nestačily přísahat,
pro náruč o kterou znovu svého anděla prosím.

Pláču pro oči jenž měly barvu laní,
tak jako vrba,když naslouchá lidskému neštěstí,
pláču steskem - za svitu Luny i za svítání,
nevěřím lásko má,nevěřím ve štěstí.

Pláču pro dotek,který už nikdy nepoznám,
pro Tebe a touhu měnící se v žal,
pláču pro okamžik,jenž osudný stal se nám,
pro život jenž náhle mi tě vzal.

Pláču pro smutek na mých rtech,
pro slzy jenž do kůže se mi vpíjí,
pro lásku schoulenou na květech,
Lásku!Dávno ztracenou v bělostných liliích.