Až zemře láska

Až zemře tvá láska ke mně,za svitu Luny,
přestanou pro mne růže kvést,
a notypísní zmizí mezi struny,
já budu jen bolest v sobě nést.

Z očí zůstane jen pár vyhaslých plamínků,
jenž kdysi chtěly tolik žít,
srdce rozbité na tisíce kamínků
vzpomínkya na lásku,která už nelze navrátit.

Den obleče si tmavý plášť
a stromy i vítr utichnou,
uslyším posměch i lidskou zášť,
žal jenž nutí mě v trny růží pokleknout.

Zbrocena krví od těch ostrých hran,
naposled jméno tvé vykřičím do ticha.
Ulehnu na mech,měkký jak tvoje dlaň,
které mi kdysi-chtěly tolik pomoci..