Kdesi ve vesmíru

Kdesi ve vesmíru

Kdesi ve vesmíru je malá, modrá kulička…

…A na ní to žije,
na ní se to hemží.
I zmije se skryje v příteli se lží.
Všichni se perou,
Svůj boj života svádí,
na slušnost serou
a svůj život ve spěchu si krátí.

Jen občas se to změní,
občas je to krásný,
Všechno naše štěstí,
pro život je spásný.
Tak říkám si: ‚Hochu,
Jen si toho važ,
udělat chybu
jen se opovaž.
Jenže čím víc se snažím,
čím víc tě mám rád,
Tím víc jsme si vzdálení.

A tak „…přestaň si se mnou hrát.“,
řek‘ jsem najednou,
a ty ses otočila,
na čelo mě políbila
a řekla strašnou věc:
„Vím, že mě máš rád,
ale promiň,
jsi můj kamarád.“