Právě dnes..

Dvacátého pátého dne, kazdý měsíc, na ten budu vzpomínat
přesne 5 let a měsíc, co zkoušel jsi mne poprvé obímat.
Tolik nádherných chvil, tužeb a přání,
avšak na další rok v Tvém životě jsem bez pozvání.

Celých šest týdnů,už bez Tebe jsem,
po druhé už zažívam muka, v tento náš den.
Vím, že ty už si ani nevzpomeneš,
tušila jsem ,že velice rychle zapomeneš.

Stále nemohu pochopit, kam udělal jsi další krok,
vždyť spolu jsme už prožívali krásný pátý rok.
Jak jsi mohl naší lásku opustit?
I kdybych chtěla to nemohu Ti odpustit.

Co naše plány, vím ,že plníš si je sám.
Doufam, že do tvých očí se už nikdy nepodívám.
Zrádce, jméno Tvé, a já Tě proklínám,
ať lásku nenajdeš a navždy jsi sám.