Přijď....
Přijď....
budeme se dlouho smát,
až potečou nám slzy,
se slovy ráda chtěla bych si hrát,
hlavně, ať neskončí to brzy.
Přijdu za Tebou,
radost pro Tebe mám,
tu nosím ve svém srdci,
klidně plnou náruč Ti ji dám,
já vidět úsměv na Tvé tváři chci.
Přijď za mnou,
až budu se brodit v hlubokém smutku,
ať mám se o koho opřít,
třeba potichu vyprávěj mi pohádku
a něhou zkus mé slzy otřít.
Přijdu za Tebou
vždycky, když potřebovat budeš,
víš, že lásku mou přece máš,
až na konci svých sil se ocitneš,
stačí, když mě zavoláš.
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
To Tvoje pozvání je tak sugestivní a lákavé jakoby to bylo doopravdy.Tak nějak bludičky lákaly pocestné do bažin...Opravdu krásná báseň plná nevídaného citu.Je to jak vábivý zpěv sirény...
Nemít srdce tak svázené
smutkem,kol nohou drát
z pochyb,že snad se štěstí mé
ke mně už nechce znát,
já pozvání bych přijal rád,
šel třeba světa kraj,
smutek víc bych nechtěl znát,
rád s Tebou bych se smál...
Však jednou cosi stalo se,
nač nevzpomínám rád,
jak přesvědčit jen srdce své,
že smí Tě milovat?
Jak věřit,že se nezklame
jako už mnohokrát,
že přežije,až budeš své
vale chtít mi dát?
17.07.2007 18:20:00 | Kozoroh 1
Že se Ti můj komentář líbil, přidám ještě jeden, když body již asi nelze.
Svoji lásku nevinnou,
když milenci stvoří,
střeží si jí vždy ve dvou,
a pak hezky hoří...
30.06.2007 17:22:00 | zzlatý
Když si vezmeš potvoru,
jak v ní najdeš podporu,
v duši zůstane moc děr,
když mění cit, k jiným směr...
30.06.2007 15:52:00 | zzlatý
Určitě přijde, když si přečte tak krásné volání.
Někdy se stává i to, že člověk musí volat sám a někdy také hodně křičet. Já bych šla hned.
Moc hezky lákáš...
29.06.2007 13:08:00 | frany73