Bolest

Slzy po duši mi kanou,
já nemohl být s Tebou.
Kapička udělá žbluňk,
rozhoupe další vlnu emocí.
Narážejí o skálu,
rozkomíhali loďku poklidnou...
...snad Tvou.

Srdce mi běsní, utíká,
mozkem brzdím seč mohu,
ale nestíhá.
Padám do propastí emocí,
zbaven všech zákeřných nemocí,
spočívám v Tvém obětí.

Prahnu po něžnostech,
kreslíš tenkým perem,
tuží po mé duši.
Nemohu přestat kráčet dál,
je to silnější než mé logické já.

Drtím sklenici na tisíc kousků,
zaryté v kůži, cítím bolest,
snad přehluší tu co mám uvnitř,
když nemohu být s Tebou...

Ledem zasypávám svoje tělo,
hybernuji,
k dlouhému spánku se ukládám,
medvědi mi závidí, doufám,
že přestanu cítit tu bolest,
když nemohu tančit s Tebou...