Hvězdičkový plamínek

První hnězda k zemi padá,
jsem nezkušená věčně mladá.
Spolu na kopci sedíme,
ruku v ruce, hvězdy pozorujeme.

Druhá hvězda nebem proletí,
to je naše znamení.
Naše rty se k sobě přisajou,
našli sme zálibu společnou.

Třetí hvězda se k zemi snáší,
je to krása jak ty hvězdy prší.
Naše černé siluety,
duší k nebi popolétly.

Při čtrté hvězdě naše ruce se hladí,
po těle druhém trochu bloudí.
Jsou až moc zvídavé,
po těle hladové!

Při paté hvězdičce svět nevnímáme,
jsme spolu a tak si užíváme,
dotyků, líbání, něžného mazlení.
Naše srdce to zachrání.

Při dalších pádů nádherných světýlek,
rozžhavil se nám malý plamínek.
Plamínek v srdci co v oheň se mění,
doufám že na týhle chvíli se nic nezmění.

---------------------------
Tak popadalo hvězd spoustu,
a my přešli po mostu,
do země krásy a štěstí,
kde mazlení je nám ještě větší radostí.