Mé srdce patří tobě

Včerejšek - má minulost
dnešek - moje přítomnost
zítřek - naše budoucnost
-možná naše, spíše zas jen moje.

Já za tebe dýchám
ani o tom nevíš
nevnímáš, že slýchám
tvůj tep, když spíš.

Netušíš, že vídám
tě každý den,
s tebou si povídám
-v noci ač je to sen.

To víš, že mi to nestačí,
že chtěla bych mnohem víc
touha dál mě unáší
snad ale lepší nežli nic.

Nikdy neprosím
už se tě neptám,
i když v srdci tě nosím
i když v duchu jméno tvé šeptám.

Už ti nepíši
možná tak sis to přál,
závěť svou sepíši
a pak, co bude dál?

Vždyť ani umřít nemůžu (proč?)
mé srdce patří tobě...
dokud budeš žít ty
budu žít i já...-
- jen pro tebe...

..nečti mé básně, když nemusíš
a když vím, že v srdci mě nenosíš
já píší proto, že mi to pomáhá víš.?

..a nelituj - to je to poslední co bych si přála,
to mě radši proklínej, třeba za minulost,
že dříve lásky sem se bála, když před tebou jsem stála.

Nepřestanu tě milovat, ale naučím se bez tebe žít
..musím se to naučit...aby mi bylo líp..