Smutný příběh

Smutný příběh

Budu Vám vyprávět příběh
Který se opravdu stal
O tom jak lásku velikou
Zbabělý lidský strach vzal

Byla to poklidná vesnice
Všichni se znali a měli rádi
Jen jedna žena lišila se
Když stále chorobnou závistí dusila se

Její sestra překrásná byla velice
Nejvíce však za svitu měsíce
Když měsíční paprsky dopadali na její bledou tvář
Mohla mít každého muže
Na kterého jen prstem ukáže
Jen kdyby jí to stud a ostýchavost nekazila

Byl nádherný májový den
Slunce svítilo, vše bylo jak sen
Když přijeli komedianti
Pobavit celou ves

Jen co začali hrát
A potom v hospodách se prát
Zakoukal se komediant
Do stydlivé dívky v bílých šatech

Jenže její žárlivé sestře líbil se též
A už spřádala plány na její odstranění
Kdekdo kroutil by hlavou, že jí té dívky líto není
Pokusila se mladíka svými havraními vlasy svést
Ten ale zaslepen láskou nenechal se poplést

Pak ta žena černá na duchu
Zuřila a blížila se k žárlivému výbuchu
Její sestra má všechno a ona nic
Nepostřehla však, že jí schází veškerý cit
Živila ji zloba a nenávist

Tu jednoho dne napadl ji spásný nápad
Jak mladíka získat jen pro sebe
A sestru nechat rozsápat
Sestřička si tu sním vesele tančí
Oba si hledí do očí

Temná žena udala svou sestru
Že čarodějnictví holduje velice
A pomocí svých čar zapaluje mužská srdce
Strachy posedlí občané oné vesnice
Vtrhli do hospody, zastavili veselice
Vyrvali dívku z mladíkova náručí

Za vesnicí říčka teče
Hluboká, temná, ledová
Dovlekly tam dívku, k židli přivázali
Ať se přizná po dobrém jí přikázali
Nebo po zlém budou to zní požadovati

Dívka nepřiznala se, nebylo k čemu
A tak jí opakovaně do vody spouštěli
Dokud se neutopila
Její sestra neměla daleko k smíchu
Ačkoliv veřejná poprava se jí nepovedla

Za pár dní komedianti odjeli
Ani ten hezký mladík zde nezůstal
A tak závistivá žena zůstala sama
Sama sebou navěky potrestaná