Opilá z pocitů

Tak tesám epitaf
na hrob našeho vztahu,
navštívím Zármutek,
už jsem na jeho prahu.

Možná i Depresi
pozvu dnes k sobě,
kámoška největší
je v této době.

Takových kámošů
mám vlastně víc,
tak pěkně kecám,
že nezbylo mi nic.

Pijeme spolu sekt
mých vlastních slz
a úsměv ve tváři
mi trošku zmrz´.

Opíjím se lítostí
a fetuju strach
a cítím jak láska
mění se v prach.

Je to ta chvíle,
kdy zkrátka tušíš,
že nemůžeš dál,
a přesto musíš!!!