Není to jen sen...

Když ke spánku ulehám
obklopena černou tmou,
na mobil naléhám,
aby přijal esemes Tvou.

Když ji obdržím,
šťastná hned jsem.
Vždyť si to zasloužím,
není to jen sen.

Najednou se stane cosi nečekaného,
čtu a čtu, slzy začnou samy téci,
srdce mě hned rozbolelo,
cítím se jak v kovové kleci.

Píšeš, že máš někoho rád
sic to nejsem já,
ale že nehodláš to vzdát
a o svou lásku bojovat.

Trápím se moc
a hledám cestu jak z toho ven,
však venku už není noc,
ale čirý bílý den!

Uběhlo tolik let,
co mezi nima bylo?
Píšu nám do těhle vět,
ale na papíře kousek místa zbylo.