Šeptání pod korunou lípy

Tisíce pocitů
Bez žádného nitra
Milion polibků
Bez křehké duše

Lidi se míjejí
A duše plynou
Tenkrát jsi mi říkaval
Že nechceš už jinou

Pod korunou lípy
V té naší zahradě
Za slunečního svitu
I záře hvězd

To co se říkalo
Jednou i pravdou jest
V tom černém kočáře
S bílými šaty

Vidím tvůj úsměv
A vidím ty květy

Tisíce pocitů
Bez žádného nitra
Milion polibků
Bez křehké duši

Píšu na zeď slova
Co plynou a co nesmí se říkat
Do ticha si šeptám
Ty slůvka, co hoří

Že tam, v těch šatech, já měla stát

Žádný čin nezmění
Co jednou jsi řekl
Na stole víno
Po ránu netknuté

Hladové oči
Po tvé blízkosti touží
Škoda, že nikdy se nedozvíš
Že tvým nezájmem se souží

Ona a on
Možná my dva
Stáli tam
Smáli se
Líbali se pod korunou lípy

Tys tam jen stál
Já šeptala ta slova
Co bolí

.. Naposled ..