Žít vzpomínkami
Žít vzpomínkami
Anotace: Když mi před očima vytanou jeho blankytně modré oči a jeho nádherná blonďatá hlava, jeho úsměv...přijdu si jak po lobotomii. Jestli se mi kdy povedlo napsat něco alespoň trochu snesitelného, tak teď to jde do háje...
Sotva mezi mraky
modrý cíp oblohy vyklouzne,
ustrnu v pohybu,
vzpomínám na Tebe.
Jak bylo mi krásně,
když po mé levici,
pravice Tvá spočívala
a nad hlavami nám měsíc zářil jasně.
Nenajdeš vteřinky,
nenajdeš dne,
kdy nechtěla bych smích Tvůj slyšet znova.
Noc za nocí, den za dnem, má myšlenka trvá...
Víš, tušíš, že chvilky nám společné
nebyly dílem náhody?
Možná by ses na mě zlobil,
kdybych Ti řekla:
"Zůstaň ještě chvíli."
Dal jsi mi mnoho,
víc než kdo dřív,
já dám Ti všechno,
stačí si říct...
modrý cíp oblohy vyklouzne,
ustrnu v pohybu,
vzpomínám na Tebe.
Jak bylo mi krásně,
když po mé levici,
pravice Tvá spočívala
a nad hlavami nám měsíc zářil jasně.
Nenajdeš vteřinky,
nenajdeš dne,
kdy nechtěla bych smích Tvůj slyšet znova.
Noc za nocí, den za dnem, má myšlenka trvá...
Víš, tušíš, že chvilky nám společné
nebyly dílem náhody?
Možná by ses na mě zlobil,
kdybych Ti řekla:
"Zůstaň ještě chvíli."
Dal jsi mi mnoho,
víc než kdo dřív,
já dám Ti všechno,
stačí si říct...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk