Kam dopadne tvoje slza

Ptám se: proč pláčeš?
Když získal jsi, o čem jsi snil,
Když konečně máš, kvůli čemu jsi bděl,
Získal jsi ji, JI, tu nejdražší,
Teď máš lásku, tu dívku ze všech nejsladší.

Ptám se: proč blouzníš?
Když Tvé oči vidí, co vidět chtějí,
Tvé uši slyší, co slyšet chtějí,
Tvé dlaně cítí, co cítit chtějí,
Tvé srdce bije pro úsměv její.

Ptám se: proč teskníš?
Když vidíš měsíc, který hřeje,
A slunce, které studí,
Srdce Ti krvácí, na skále stoje,
Těžkými ranami pořád se budí.

Ptám se: co povíš jí?
Až Tě navštíví a bude se ptát,
Proč nejsi s ní a kam chodíš spát.
Zvadne jak růže, až povíš jí,
To, čeho se bojíš, co tajíš jí.

Ptám se: kam dopadne Tvoje slza?
Až odejde a Tobě zbude osamění,
Budeš se uchylovat jen k prázdnému snění,
Zoufalost bude Tvým přítelem už brzy,
A já se znovu ptám: kdo bude sbírat Tvoje slzy?