Vzdušné zámky..

Já stála tam na cestě
Uprostřed hlubových lesů
Já hledala trasu

Mapu jsem neměla
A v očích slzy

( Ty snad víš, kdy ten pocit zmizí ? )

Já stála tam
A neschopna slova
Promítala si vše v paměti

( Já vím, říkávals: Než začneš křičet, počítej do pěti! )

Já stála tam
V překrásných šatech
Z krémového sametu

( Můžeš mi říct, kdo odpískal tu odvetu? )

Možná že hvězdy a nebo sluneční svit
Mi vehnaly do mysli ten pocit
Já slyšela němého monolog
A cítila na sobě slepého zrak

( Prosím tě řekni mi, kdo všechno se mě ještě bude ptát? )

Já chci jistotu
Kterou nevezmou mi myšlenky
Nevěra a ani vzpomínky

Chci polibky
Které budeš mi dávat už napořád

( Já chtěla bych se opět smát )

Podej mi křídu
Kterou malovals mi vzdušné zámky
Ukaž mi zeď
Kde ty slova napsaná tvou rukou jsou
Podej mi gumu, která vymaže ze srdce lásku

( Náš vztah stal se už jen jakousi hrou )

Nastolil jsi pravidla
A řekl
TAK BUDEŠ PROSTĚ HRÁT

A já v tu chvíli věděla
Že je konec
Rozšlapal jsi mi totiž můj pískový hrad