Pírko s nadějí

Snáší se,
pírko s nadějí,
mám doufat dál
či zapomenout raději.

Žádná zpráva od tebe,
to do srdce mi bodá nůž,
utápím se v představách
a čekat nebaví mě už.

Když vzpomenu si na tebe,
na mého srdce paní,
vzpomínky se vyvalí
a znovu musím platit krutou daní.

Už dlouho ses mi neozvala,
srdce mé již puklo v půli,
proč ani dopis nenapíšeš,
proč neuděláš mi to k vůli?

A tak říkám:
sbohem moje princezno,
ranilas mé city,
tvoje slova mlčení,
ostrá jsou jak břity.

Sbohem moje princezno,
odzvonil nám zvonec
a těm pírkám s nadějí
těm je navždy konec.