Možná si za pár let vzpomenu...
Možná si za pár let vzpomenu...
Anotace: všeobecné... dneska je pátek třináctého... a mně přes cestu přeběhla černá kočka s jednou bílou tlapkou...
a odsoudím tvůj svět,
prosím neproklínej...
Možná to je jen tíha kamenu,
který musím s sebou přenášet,
tahat ho z místa na místo.
Bez potřebného klidu
vláčet se po cestách
každodenních nejistot
a pár dětem z lidu
vyprávět o láskách,
co fakt existují.
A nejenom v telenovelách,
co sledují babičky
když nemají co dělat.
Jde z toho na mě strach,
vždyť prokleté travičky
protínají mé cesty
jako černé kočky
s jednou bílou nohou-
prý neštěstí nosí,
jenom stopu smíchu
ukradnou mi v tichu,
ale zbytek sehnat nemohou...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Neházej flintu do žita
jako kdys svatá Markéta,
co svátek slaví dnes,
ač život zdá se pes!
Vzpomeň na černou kočičku,
co měla bílou tlapičku,
ne pro smůlu,leč pro štěstí,
vběhla Ti,Jano, do cesty!
A kočička ta rozmilá
Tě k zamyšlení nutila,
zda hodno je Tvé důvěry
věřit dneska na pověry!
Smůla je vnitřních strachů odraz,
našich životních postojů,
co zdá se být Osudu podraz,
je důsledek našich činů!
Tak směj se na svět,věř si více,
a život se Ti promění!
Láskou budeš hořet jak svíce,
rád bude Tě mít k zbláznění...
Tak už jsem zas dnes spáchal tolik veršovaných komentářů,až je to k nevíře!Kdo by to řek´, když jsem v dubnu začínal na literu...
20.07.2007 18:01:00 | Kozoroh 1