Vzpomínka láska, skutečnost nenávist

Stál jsi nehnutě ve větru,
vítr si pohrával s tvými vlasy,
jako s podzimním listím,
popadaným na cestách...

Připadá mi to jako nedávno,
co jsem si s nimi hrála já,
ale teď??
Staly se hlavním zájmem jiné...

Uměl ses krásně přetvařovat,
když si mi říkal svá láskyplná vyznání,
já je se zájmem poslouchala
a tolik jsem ti věřila....

Myslel sis, že ti znovu odpustím,
ale já nebyla tentokrát hloupá,
tak jsem tě tam nechala stát
a viděla jen bezmocného hlupáka...