Náhoda?
ne to mimozemský třesk
z života čar nás vychýlil
byť tisíce dělilo nás mil,
ne náhoda, to Boží blesk
nás vyslal na oběžnou dráhu
Ty jako slunce mého žití vznikla
já měsíc, co odraz tvého světla
kdes na zvěrokruhu prahu
A každý v pohybu svého světla lomu
Jen občas při intenzivním svitu
se měsíc a slunce dostanou do zákrytu
při svém nekonečném maratonu
Pak při paprsku vzájemném dotýkání
a básnické veršů erupci
měsíc svým stínem na slunci
žaluje osudové vzdalování
J.s.
01.08.2007 14:36:00 | j.c.
Cecilka...tvoje básne mám nesmierne rada! veselé, smutné- proste všetky...táto nie j evýnimkou.. a vieš, že tú vetu si v poslednej dobe sama často opakujem?!nemohli jsme se nepotkat..akurát ju hovorím v slovenčine:-)
28.07.2007 22:43:00 | gallatea
Také věřím na svůj osud,
věřil jsem vždy, věřím dosud,
vždyť i nás nejvyšší sudí,
také vložil do osudí.
Budoucnost před námi skryje,
což je zrádná loterie,
v níž si můžeš karty vybrat,
s osudem však nelze vyhrát...
24.07.2007 22:02:00 | zzlatý
....krásný letní pozdrav Cecilko, vidím, že stále jsi jak včelka pracovitá, co nezahálí ani chvilku...ráda si Tě vždycky přečtu...měj se krásně!!
24.07.2007 19:46:00 | Aniba
Ešte niesme celkom stretnutí
aspoň môžme byť
túžbou napnutí...
/ to nevadí,že je to niekto iný /
šach víš...
22.07.2007 17:34:00 | džemo
Slunce se náhodou potkává s měsícem...a není to tak dávno, co jsem to na vlastní oči viděla..nebo je to dávno? co je to dávno??? :o)
V každém případě je skvělé, že aspoň něco má svůj smysl a řád...a že se můžeme navzájem potkávat. :)
22.07.2007 13:34:00 | Navire
Velikánský souhlas,
nic není jen tak,
a nejsou náhody,
akorát...
22.07.2007 07:57:00 | Vivi.~2
Vše na zemi i ve vesmíru má svůj řád...
Mudrcové tvrdí - slunce s měsícem
na své pouti potkat se nemohou.
Pche, říkám já a ukláním se s hlubokou poklonou
před Tebou ... vytřelas jim zrak.
Ano já věřím na to krásné splynutí,
ona a on spolu plují oblohou,
jeden bez druhého ničím nejsou.
Měsíc, věrný slunce stín,
dodává potřebné zázemí,
pohladí když na duši splín spočívá.
Sluníčko na oplátku
svými paprsky světlo v této
temné době k němu proplétá,
hřeje ho v krásně teplém objetí.
Ti dva jsou si souzeni...
20.07.2007 18:39:00 | vapiti
Překrásný... vždycky když čtu Tvá díla.. je mi hned líp a mám daleko hezčí den.. :)
19.07.2007 18:06:00 | Roger
krásně mě to pohladilo po duši :D)
s tou básničkou jsem se nemohla nepotkat :D)
protože vnesla
sluneční paprsek
do mlhy
nazvané
"všední den"
18.07.2007 16:01:00 | Duše zmítaná bouří reality
Promiň,že budu odporovat
nemůžeš se sním potkávat
měsíc je slunci jenom stínem
co hvězdnou chodí oblohou
točí se stále kolem země
se sluncem potkat se nemohou.
Slunce snad svým paprskem
může měsíce pozdravit
a zdali potkají se přece
musí v tom čarování být.
18.07.2007 10:29:00 | s.e.n
Malé kotě držíš v náručí,
to ono přišlo tě hřát.
Jen málokdo jak ono
Ti lásku zaručí,
bude tě milovat, s tebou si hrát.
Ano, vy potkat jste se museli.
Budete si krásně příst
a šťastni, veseli.
Doufám, že podrbeš ho za ouškem
a budeš mu před spaním pohádky číst
Jo- vy potkat jste se museli…
18.07.2007 10:01:00 | kouzelníček
že by osud? :)
osud chyby nedělá
je nevědomostí nás mučí
nakonec ale anděla
na cestu životem Ti půjčí
srdce pak vstane z popela
a lásce se znova učí
18.07.2007 07:45:00 | shrek1979