Když člověk miluje,ustoupí rozum stranou....

Když člověk miluje,
ustoupí rozum stranou,
a fantazie převahy nabývá!
Bouřlivé emoce,
co v srdci něžně tanou,
zas nové získává

Láska stoupence své!
Pohled se zjemňuje,
úsměv je hostem v tváři,
co odráží, čím žije srdce Tvé.
Každičké slovo se
jak neviňátko tváří,

v té snaze vyjádřit,
jak moc bys chtěl ji mít!
Podléháš touze své,
připravený zářit,
když ona bude chtít
sdílet též city Tvé!

Když touhy bláznivé
v jediné splynout rázem,
ovládnou mysl Tvou
a řídí činy Tvé,
spokojen shlíží na zem
Amor na dílo své!