Úsměv

Ptám se sebe sám,
proč chmurný je dnes den?
Proč nezdál se v mé hlavě již dlouho sen?
Kde mé srdce bloudí, kde jen ho mám?
Smršť slibů a polibků spláchla srdce do stoky
a já, jak Čapek vedu válku,
válku s bezprávím, válku se mloky.
V duši lítost a touha po pomstě,
nuzný vztek v sobě dusím,
zlost se dere skrze svaly ven,
s přesto klidný být musím.
Bolí to, bolí
a křičím, zda někdo mi pomůže…
Avšak zlomen lásky holí,
milujíc, ale váza bez růže.
Ztratil jsem radost i koutků chvění,
snad topím se v lásky zapomnění…
Ale proč? Co udělal jsem zlého?
Kde je kousek srdce Tvého?
Když mé máš celé…!
Na oplátku chci jen úsměv...
I to zdá se těžké...!