I Luna..
I Luna..
Anotace: beze slov
Když tma se vkradla na římsy,
on, stín, byl obrem svého těla.
Zalkala žena nad čímsi…
…i Luna posmutněla.
on, stín, byl obrem svého těla.
Zalkala žena nad čímsi…
…i Luna posmutněla.
Autor Mirka Hedbávná, 19.07.2007
Přečteno 456x
Tipy 0
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
a hvězdy se zahalily
závojem černých mraků...
ta básnička má úžasnou atmosféru...
20.07.2007 07:31:00 | Duše zmítaná bouří reality
ty Luno cituplná,
spíš?
tma jak kolébá tě tichá,
snad necítíč se osamělá
byť sebevíc tvá tvář se skvěla
stín lásky se nezamíchá
ve tvých citů
říš
*****
J.
20.07.2007 00:08:00 | j.c.