Zas to bude dobré

Bloudím nekonečnou nocí
Bez lásky a bez pomoci
Potřebuji přestávku
Jen pár světlých let
Vše spěje tam, kam nemělo by spět

Jsou to už staletí
Co nás vítr smet
Ten poryv uvolnil křehké objetí
A zapříčinil střet

A najednou jsme stáli
Uprostřed polí a luk
Řev, vytáček pár, výčitek shluk
To my zlobu nasáli
Nebo ona nás?
Buď jak buď
Jsme zranitelní snáz

Zas chvíli krouží kolem očí listí
Pak vichr zlehounka utichá
Vzduch se pomalu čistí
Čas z posledních sil utíká

A stále víc se stmívá
Jak už to k večeru bývá
Všechny kouty jsou tmavší
Plamínky v očích žalostně slabší
A tys ve svém pološeru užasl
Jak krásné je žít bez hlasu

No a já se teď brouzdám
Svou nekonečnou tmou
Podléhám dávným nočním můrám
Vidím zase hvězdu zlou