SaMoTa

jsem jako ostrov
prázdný a pustý
v divadle života
jsem mrtvým hrdinou
slzy tisíců diváků
neuhasí žár
kterým stále po tobě toužím

klečím u hrobu andělů
modlím se pro návrat lásky
chci si opět hrát ve tvých vlasech
chci cítít dotek tvého těla
chci líbat tvé rty
tak jako kdysi
jenže ty už tu nejsi

v tvé knize žvota
jsem jen uzavřenou kapitolou
mohu jen snít
jak to bylo krásné
mohu si přát
ať ti štěsstí neuhasne