Jablečný Kvítku
Jablečný Kvítku
něco, zdá se, tě tíží.
Všichni si jen tobě stěžují
a k tobě jen nicota se blíží.
Pojď a pověz mi, na co myslíváš,
jen pro případ, že loď se potopí.
Stále sama sobě utíkáš
a já budu ten, co tě zachrání.
Mnoho dívek v slzách kolem chodí,
Rozhlížíš se kolem již mnoho let
a vidíš, jak v těch smutkách stále se brodí,
já jsem ten, komu své trable můžeš povědět.
Pojď a posaď se se mnou na chvíli,
nech mě zahlídnout tvůj něžný smích,
odlož starosti na hromádku, to není hřích,
já budu ten, co ti je roztřídí.
Zamiloval jsem se do tebe,
Myslím, že si tě vezmu (s sebou do nebe).
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
krasna,ani jsem nevedela,ceho jsou jablecne kvitky svedkem...
29.08.2007 12:08:00 | Stavitel mostu přes Rubikon
Slyším tichou melodii...
valčík? Nebo máje hlas?
Lačně vychutnávám si ji,
vzdor tomu, jak letí čas...
Pod kůži mi jemně vrůstá
cosi... možná lidský cit...
opatrně chci říct - zůstaň,
jestli tě smím poprosit...
Zpátky v odpověď mi šumí
vítr? Nebo šeptání?
Jabloňová vůně prý je
v tom, kdo se jí nebrání...
:o)
28.08.2007 17:22:00 | Cecilka
Vybíráš si obyčejné nenápadné náměty, to co nás obklopuje, prostou krásu a prožívání a uděláš z toho dílo, dáš tomu kouzelný význam... aspoň tak to v tom i vidím... moc se mi to líbí, i u těch předchozích... protože i z toho mála, co nás obklopuje skoro každý den, není špatné se těšit a pokaždé se na to podívat krapet jinak. Svět je o to barvitější a někdy i radostnější. Dřív jsem to moc neuměla, nebo umět nechtěla, tak mohu posoudit. Proč hledat vzdušné zámky a utíkat do zahrad rajských, když jednu pěšinku v pohádkové zemi máme třeba za zatáčkou :-)Nu i když to utíkání pořád někdy beru
28.08.2007 15:50:00 | Eufrosinie
Teeeda! J.C.Senior to rozseknul! Fakt smekám....
-----
A George, snad jen ještě slyšet tu melodii, která Ti zněla v srdci, když's skládal ta slovíčka...
31.07.2007 16:02:00 | Hannazka
Valčíkovým brouzdám krokem
louka, keře, v dálce les
za malé zahrádky plotem
jabloň kouká do nebes
Jediná to jabloň kolem
snad jediná z dědiny
nad prostřeným pod ní stolem
květ se vznáší jediný
Svědkem je tu rozhovorů
i poledním modliteb
sousedních zná osud dvorů
i milenců prudký tep
Pomoct může, šeptnout radu
dokud ještě zbývá čas
příjďte za ním na zahradu
než ranní jej spálí mráz
****
Jiří senior
26.07.2007 21:46:00 | j.c.