Co paměť sahá já byl kluk,
že dávno snad to bylo už
když těšíval mě deště hluk,
to apel zněl: jen lásce služ!
A říkával jsem "na mou čest"
i petrklíče nosil z luk,
též ruku občas sevřel v pěst
Teď na hřbetě mám křížků šest
a staroby nmou cloumá duch,
jen nevím, kdy byl jsem muž
a mezi prsty...pouhý vzduch
***
Jiří senior
27.08.2007 22:15:00 | j.c.
Vzduch mezi prsty...
někdy chladí,
pak hřeje...
někdy se tetelí,
to jak když se ti směje...
Vzduch mezi prsty...
nebývá pouhým
prázdnem...
umí i zavonět
a okysličit rázem...
Vzduch mezi prsty...
se životem
srovnáváš...
však vždycky záleží,
kam svoji ruku dáváš...
:o))
hmmmm...
tleskám!!
01.08.2007 20:53:00 | Cecilka
Ten kluk není muž
to pochopila jsem už
Nenosí u sebe nůž
Říkám si tak kuš!
Z kluka není muž
to pochopil jsi už
když si vezme nůž
a zazpívá si tuž!
----
A nebo taky krokodýř!
31.07.2007 16:07:00 | Hannazka
..jsem v každodenním úžasu s jedním Mužem s nádhernou duší kluka a jen tiše pokorně a vděčně prosím,ať takovým zůstane...:o)
25.07.2007 09:48:00 | Žqáry