Daleko

Píšu nyní báseň svou,
pro dívku strašně vzdálenou.
Ráno se probouzím v pohnutí,
zpívám ti v duchu píseň labutí.
Tvá ústa tak krásně sladká jsou,
že hned bych se rozjel za tebou.
Z tvých krásných tmavých očí,
skoro se mi hlava točí.
Možná se to zdá debilní,
ale tvá pleť je jemná,
jako vata sterilní.
Tvůj útlí bok a ňadra dmoucí,
mám v myšlenkách dnem i nocí.
Napravo nalevo není žádná jiná,
jen ty jsi jediná,
má vyvolená.
Daleko od tebe ztrácím chuť k životu,
doufám,že přijedeš,již tuto sobotu.