Pro Tebe

Včera jsem stanul pod hvězdnou oblohou
Vzhlédl jsem k ní a s tichým uvědoměním k ní tiše promluvil
Ač srdce mé radilo mi ať křičím
A z plných plic
Ale nechtěl jsem rušit Tvůj spánek
A tak jsem jenom zašeptal
Že vím, že život můj by ztratil smyslu půl
Že vím, že z podlomených kolen bych jen těžce vstával
Že srdce mé samo ví, že už by nikdy nebylo úplné
Že krev jím proudící už by nikdy nebyla tak žhavá
A dotek můj už by nedokázal tak hřát
Že v pohledu mém by se odrážela jen života část
A sám bych se už v žádném neutápěl
Pokud bych dál nemohl v Tvém…
Ale Ty to víš, že..?
Nedokáži to skrýt a moc dobře to vím
A netrápí mne to…
Dokud jsi se mnou, svět může počkat
A s ním všechen stud a žal
Smutek a bezpráví
I slzy a bolest
Dokud jsi se mnou, mé srdce bije silně a hlasitě
A nehodlá se života vzdát
Nikdy
Dokud jsi se mnou
Jsem zcela ve Tvé moci
Nedělej, že to nevidíš
Nezříkej se své odpovědnosti nade mnou
Protože cokoli udělám, udělám pro Tebe
A rád
S duší volnou
Protože to Tys jí daroval do páru perutí tu svou
Aby mohla vzlétnout po boku s tou Tvou
A až do samého konce se vznášet
Vysoko
Nade všemi a vším
Navždy svobodná
Přitom spoutaná
A šťastná

Včera jsem stanul pod hvězdnou oblohou
A tiše k ní promlouval
A pak, když jsem opět spatřil Tvoji tvář
Jak prozařuje noční tmou
Cítil jsem, jak má soudnost odchází
Ale udržel jsem se
A neprobudil Tě svými polibky
Jenom jsem se usadil a sledoval Tě
Hladil očima Tvé jemné tváře
A myslel jen na to
Že mám vše, po čem budu kdy toužit.