Já

Nikoho už nemám,
a nikomu nevěřím.
Nikomu radu nedám,
a nikomu se nesvěřím.

Jen sám se sebou se raduju,
a věřím jen sám sobě.
Jen sám sebe miluju,
v týdle smutný době.

Vždy sám se městem procházím,
a vždy něco ztrácím.
Vždy jen sám sebe nacházím,
a vždy se pak zpět sám vracím.

Mým přítelem je samota,
a žiji ve sných snech.
Mé nitro to je temnota,
a tmu mám ve svých dnech.

V mé duši byl dříve jas,
teď je popel tam zeje.
Ten oheň již dávno zhas,
má naděje tam v slizu tleje.

Mé nitro to je močál s hady,
pln krys a hyen, co řvou hlady.