Obyčejné vyznání po boji

Obyčejné vyznání po boji

Anotace: ...

Chtěla jsi
abych napsal
nějakou zamilovanou báseň

miluji
a básně píši rád
tak proč...

...tu sedím
s rozhozenými slovy
po koberci

hystericky se ode mne plazí
odpadávají jim písmenka
Z krásných plných slov
se stávají
nevýstižní trhani...

Co můžu napsat?

Že jsi mé vzkříšení
Diamant co mu dávám
toužebný tvar
Noční můra mé samoty?

Vždyť jsi o tolik víc...

Dívám se na útěk slov
neschopný nahnat je
zpátky do boje

opuštěný a poražený

jen to jedno
slovní spojení
ve mě navždy zůstane

já tě miluji
Autor smudlinek, 30.07.2007
Přečteno 543x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (13)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

... myšánku přišel ti vzkaz ? ... mě to poudá že byl uložen do databáze ...

14.08.2007 20:34:00 | Marcella

líbí

Láska je o slovech a možná i není,
vždyť i pouhý pohled dá občas vysvětlení.
Velké věci nemusíme říkat vždy pouhými slovy
i malé něžné gesto,
toho tolik poví.
Pěkná básníčka.

31.07.2007 22:19:00 | čertíček24

líbí

tak nějak podobná mé poslední ... ta dvě slova prostě mluví za vše a nepotřebují už žádná další ;)

31.07.2007 20:25:00 | Sandra_T

líbí

také to mrazenie za krkom...príjemné..tak to vyvolala tvoja básen...hlavne ten záver...krása

31.07.2007 15:02:00 | gallatea

líbí

Paráda, Jardo...

31.07.2007 11:47:00 | smudlinek

líbí

Kdysi jsem napsal:

Kolik známe různých slov!
A přece, když chceme opravdu něco říct,
najednou nám scházejí.
Jenom krouží kolem,
kloužou po povrchu
a jen lehce se dotýkají
našich skutečných citů.
A to, co vychází z našich úst,
je tak prázdné, hloupé a zmatené…
Asi stejně jako naše nitro.
V takových chvílích
bychom asi měli říkat jenom věci
prosté a jasné.
Ale nesmíme je říkat příliš často,
aby neztratily svůj smysl.
Tak tedy
poprvé
(a možná i naposled):
Miluju tě!

... a teď se mi to hodí ... alespoň nemusím vymýšlet nějaký přihlouplý komentář ...

31.07.2007 11:17:00 | JardaCH

líbí

"miluji tě" jak otřepaná fráze a přesto jakou hloubku a kolik odvahy je potřeba abychom to dokázali říct a myslet to vážně. Krásná báseŇ.

31.07.2007 08:47:00 | Lucie Teru

líbí

... nechávám si ji vplout pod kůži ...
... usadit v srdci ...
... hned vedle tvého místa ... mistře!

31.07.2007 07:29:00 | Marcella

líbí

To jsi vyjádřil moc hezky.Ta slova jsou nádherná.
A neškodí,když jsou ještě v básni zdobená.To velkou lásku znamená.

31.07.2007 06:51:00 | s.e.n

líbí

toužím to jenom tak do ticha vyslovit...
je to krásný pocit...našpulit rty a říct "m" pak jemně otevřít pusu a říct štiplavé "i" a pak dát jazyk na patro a říct "l"
...blá blá:)..mohla bych pokračovat...ale zatím není pro koho;)...pak si to zas vychutnám:)...tak si to užívej..protože člověk nikdy neví...;)

30.07.2007 23:51:00 | Lizzzie

líbí

Je život bez lásky jak země bez nebe

30.07.2007 23:10:00 | Lota

líbí

Co bys chtěl víc, je v tom celý lásky svět...

30.07.2007 22:13:00 | Bíša

líbí

Úplně souhlasím s předchozím komentářem. :o)

30.07.2007 22:00:00 | čertíček24

líbí

..je to úplně nejvíc,co se dá říct...je v tom úplně všechno...
..jenže,když my se v tom tak nádherně rochníme,když je píšete pro nás...:o)))

30.07.2007 21:42:00 | Žqáry

líbí

...a to úplně stačí.

30.07.2007 21:05:00 | Hesiona-Essylt

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel