Bloumám v levitaci
Bloumám v levitaci
tak utíkám
do náručí stínů
pod ním bloumám ….
než se slunce skloní k západu
abys mě neviděl
abych neskončila v proudu
tvé říčky mlčenlivé
s přicházející září
hvězdného křišťálu zjišťuji
že nedokážu
jen pohledem pohnout
střelkou kompasu
a tak klopýtám
přes cíp kapesníku
když chci obejít celý svět
hluboko v hoře
s mužskou podobou
kde mizí mi tělo
a zůstává pouze duch
a srdce
srdce je daleko za ním
Komentáře (22)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk
Krásná, jen se opírej a létat pak můžete třeba spolu, když tvoje opora bude chtít. :o)
02.08.2007 23:34:00 | čertíček24
Tak já jdu, a už se nevrátím. Na něco podobného se já doprčic nikdy nezhrabu! :o(((
02.08.2007 14:50:00 | Hesiona-Essylt
Krásná, Marcellko, hluboce vnitřní... :-) Ráda Tě znovu po pauze čtu... :-*
02.08.2007 13:55:00 | Levandule
... měl jsem kdysi lítací sen ... prý to znamená, že jsem potřeboval něčemu uletět ... nebo se na něco podívat z nadhledu ... a obojí jsem tenkrát sakra potřeboval ... jenže jsem lítal jen po domě ... tak nevím ... uletěl jsem? ... získal jsem potřebný nadhled? ...
02.08.2007 13:30:00 | JardaCH
Jsou to krásné verše, ovšem, levitace je vznášení se těles ve vzduchu jakoby bez opory...ale ty máš přece oporu, a hmatatelnou...možná právě proto se s chutí vznášíš...vždyť znám to :-)))
02.08.2007 11:21:00 | Lota
... Šmudli právě ta síla o kterou se mohu opřít mi dala možnost levitování ... prostě nedpřirozený let myšlenek ... a věř, že se o ni sakra budu opírat ...
02.08.2007 11:18:00 | Marcella
Myško, vypadlo ti písmenko v názvu. Chytil jsem ho před dopadem, takže si nerozbilo držtičku.
O básni vím své.
"Podívej"
řekl emocionální
skladník
tenhle kus ti
vydávám poprvý
Netuším
jestli mám
být vděčný
po vnitřní hrůze
se cítím...silnější
takže jo...díky...chlape
02.08.2007 11:14:00 | smudlinek
je to smutné :´(
nebo možná v básních nacházíme příliš z vlastního momentálního stavu:-)
pěkná
02.08.2007 11:05:00 | Mango-Holka