Nic ti nevyčítám

Aby jsi byl TY ten pravý, to jsem si přála,
každému tvému slovu jsem rozuměla.

Měli jsme rádi stejné věci, tolik bylo společného,
názory, plány, chutě, oba jsme poslouchali i toho Mareše zblázněného.

Říkal jsi, jak jsi rád, že si mě našel, ale to nestačilo,
myšlenkama jsi byl pořád s ní, viď, že to tak bylo?

Bolí mě to strašně moc,
láska je opravdu snad nemoc.

A když řeknu, že tě přesto chápu, že ti to nezazlívám,
budu jak blázen, jako když hrdost nemám.

Jenže..ty jsi mě nepodvedl,
sám bojuješ v srdci se vztahem, který se nevyvedl.

Co ti můžu vyčítat?
Že jsi to chtěl překonat? Že jsi chtěl zas někoho milovat?

Nemůžu být naštvaná,
já jsem zklamaná.

Zklamaná osudem,
který teď říká, že my dva spolu životem nepůjdem.