Dárce, vrah, hrobník

Dárce lásky krásné,
srdce na dlani podáváš
Období to šťastné.
do zajetí lásky mne spoutáváš.

Dárce krásných něžností,
dotyk plný citu.
Cítím se jak v pasti,
když okusim polibek Tvých rtů.

Dárce krásných nadějí,
prožívám svůj sen.
Vzdám se všeho raději,
chci trávit s Tebou každý den.

Dárce nadějných slibů,
zbyl z nich jen prach,
ty nejsi dárce,
jsi lásky vrah.

Vrahu lásky oddanné
co Tě tolik milovala.
Chtěl jsi mít jen poddané,
nevidíš ženu, co srdce Ti darovala.

Vrahu duše rozevláté,
mezi tvými vlásky.
Tvé úmysly neupřímné,
vrazi mojí lásky.

Kopeš hrob,
Tvými polibky co patří jiné.
Já nemám slov,
dál kopej v studené hlíně.

Oči Tvé pro jinou svítí,
mé jsou plné slz.
Nemás pro mne hřbitovní kvítí,
jen srdce probodl jsi mi skrz.

Nenávidíš mne,
házíš na mne hlínu.
Má láska mizí v tmě,
pomlováš mne jak poslední špínu.

Jsem zakopaná v Tvé nenávisti,
kéž by šel čas vrátit zpět.
Kéž bych nikdy neprožila s Tebou těch 5 let...