Sny

Už vím, že když se mi o domech zdá
Ať je to palác či zchátralá bouda - jsem to já
Zříceniny varují mne před zhroucením
A plný dům mou osamělost nezmění
Už vím, že když kočka ve snu mé kroky zkříží
Na nic a na nikoho se neohlíží
Varuje mne před vším a přede všemi
Před životem samotným
A každý další stín
Každá další noční můra
Děsivá a vzpurná
Plná hrůzy a šílenství
Není ve snu tím nejhorším
Už vím, že přátelé jen jako přátelé se tváří
A nepřátelé zasazují poslední ránu
Tu, po které vždycky zase vstanu
A začnu znovu žít
Už vím, jak své sny vysvětlit
A vím, jak spoustu věcí pochopit
Jen jedno stále mi nedochází
Proč mě v mých snech, lásko, doprovázíš?
Proč stále vidím tvoji tvář?
Proč stále ráno tě vedle sebe hledám?
Co to vlastně znamená?
Probouzím se nesvá, zpocená
A marně listuji ve svém snáři
Ano, přátelé se jen jako přátelé tváří
Tak zasadils tu poslední ránu
Už se rozednívá
Vstanu?
Nebo tu zůstanu ležet bez života?
Tak jako ty v mých snech zůstáváš?
Vstanu?
Nebo se znovu dotknu hloubky nebe
co ve svých očích pro mě ukrýváš?
Už vím, že když se mi o vodě zdá
Topím se v ní jako ve svých myšlenkách
Ve vzpomínkách na něco, co už měla jsem nechat jít
Vstanu?
Proč vlastně?
Nechci bez tebe žít...