Podvečerní snění o tom, co již není!
Podvečerní snění o tom, co již není!
Anotace: Tisíckrát můžeš snít o tom,co směl jsi mít! Nyní už je to jen nádherný prchlý sen!
paměť film promítá,
jak jsme se spolu toulali
má Lásko, Ty a já!
Ta alej tichá dobře zná,
jak jsem Tě míval rád,
a ústa Tvoje medová
zlíbal stotisíckrát!
Jenom ty staré duby ví,
kterak jsem šťasten byl,
a jak jsem touhou zmámený
ze rtů Tvých vášeň pil!
Ozvěna sladkých vzdechů Tvých
v korunách zaznívá
a v kmenech zakletý je smích,
ten Tvůj smích, Lásko má!
I potůček mi klokotá
tím smíchem kouzelným,
kam poděla se láska Tvá,
proč zmizela jak dým?
Proč osud tvrdě udeří
na Ty, co šťastni jsou,
proč tenhle úder zákeřný
zničil i lásku mou?
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Čertíčku a čarodějko,dík!Já vím,že jste tady a jsem za to moc rád!;o)))
10.08.2007 02:05:00 | Kozoroh 1
Každý z nás vzpomíná,
na to co už není.
Staré fotky prohlíží
a oddává se snění.
Jaké by to asi bylo,
vrátit zpátky čas.
Kdy štěstí v srdci přebývalo
a zvesela zněl Tvůj hlas.
Proč vracet se k něčemu,
co už nemůžeš mít?
Proč trápit se pro někoho,
s kým nejde dál žít?
V sedle větrných koní,
splašeně uhání čas.
Vzpomínky po růžích voní,
do štěstí vrací Tě zas.
Do štěstí, které bylo
a vdáli se náhle vytratilo.
Netrap se proto, co nevrátíš zpět
zkus znovu žít, vždyť krásný je svět.
Perfektní básníčka, ale je smutná. Jak napsala čarodějka: jsme tu s Tebou, stačí jen napsat...
09.08.2007 17:40:00 | čertíček24
Nepíšu líp,
to je jen cvik,
tak jako řemeslo!
Když klesnu na křeslo,
oddám se snění,
s úsměvem vzpomínám
na to,co není,
ač štěstí prchlo mi
zadními vrátky,
jsem rád tu na zemi,
život je krátký!
Jen hezké vzpomínky
z paměti doluji,
v očích mám plamínky,
zas chvilku miluji!
Tady vidíš,jaké ptákoviny jde jen tak od boku zveršovat...Jen trochu vycepovat své kombinační schopnosti a číst ty správné knihy!Doporučuji Ti Chalíla Džibrána a jeho Zahradu Prorokovu,například...
08.08.2007 18:46:00 | Kozoroh 1
píšeš mi rovnou z duše, jen s tím rozdílem, že píšeš mnohem líp, než já...úžasná báseň...
08.08.2007 10:10:00 | Nemůžu zapomenout
Vzpomínky...
prázdné poháry,
nad nimiž prodlívat
nepřináší žádné dary...
začni se usmívat... :o)
(dtto komentář u předchozí básenky)
08.08.2007 07:44:00 | Cecilka
Kozoroh 1.. krasne a smutne, ja vim ze to je moc tezke to, co prozivas... jsem s tebou a ostatbni take ... nesmutni .... o pulnoci Ti hazim zase novou rukavici...Z
07.08.2007 22:36:00 | carodejka
Moc pěkné, vím co cítíš. Vzpomínky jsou tak trvalé a občas se zdají být skoro skutečné. Akorát se mi moc nezamlouvá ten poslední odstavec. Ale jinak zbytek velmi povedený, úplně to z něj čiší.
07.08.2007 20:50:00 | sad_girl