...Noční duha...
...Noční duha...
Noc zas voněla po hvězdách,
my hledali jsme srdcem duhu.
Nad námi se ve tmě vznášela,
v obloucích z dešťových pruhů.
..
..
Šplhali jsme za ní po žebříku
k bráně nebeského klenutí,
kde anděl zašíval sám nebe
po probarveném střetnutí.
..
..
Nitky popadaly mezi mraky,
ty po zemi korálky teď trousí.
My vysvlékli se donaha,
i boty museli jsme zout si.
..
..
Něžná rozkoš spouštěla nás dolů,
po lanech z duhových odlesků.
Pak splynuli jsme v jeden celek,
při pohlazení rozbřesku.
..
Komentáře (17)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Na tvých sedmnáct? Dosti dobré! Chci vědět, co budeš psát až Ti bude přes 20!
18.08.2007 08:38:00 | Vladimír P.
lechtivá, pěkně
10.08.2007 11:04:00 | Trdlo
hehe, taky jsem měla duhovou noc, že by náhoda? Ale tak hezky to vyjádřit nedokážu :-)
09.08.2007 12:42:00 | lidus
Každý chcem najít konec duhy,
prý je tam poklad schovaný
- nenajdeš lásku bez zásluhy,
však kdo najde ji-
bývá přešťastný.
Krásná báseň.
08.08.2007 22:46:00 | čertíček24
Mně nedokonalý rytmus skoro vůbec nevadí! ;-) Je krásná a zaslouží si čistou stovku!
08.08.2007 19:28:00 | Chancer
děkuji moc za komentáře...:) ano rytmus, to je moje slabina...pokusím se polepšit:o)
08.08.2007 19:09:00 | Severka
Hezké...zvlášť obratnost předposlední sloky...malinko bych vyladil rytmus. Dobré i jako nápad...
08.08.2007 19:06:00 | zzlatý
Dvě těla doufají i ve spoujení duší - ve všech směrech- tzn. v celém spektru duhy :)
08.08.2007 18:07:00 | Severka