Mít rád

je jako harmonie
půlnoční oblohy, kde měsíc vládne
a slunce na blankytném nebi,
na srdcích nejsou mraky žádné…
jen souznění co neuvadne

je jako symfonie
směsice tónů, která bere dech
zvuk pohladí tě na duši
a zarývá se pod kůži..
melodie, co tančí na tvých rtech..

je jako fantazie
nekonečná touha a vášeň těl
na křídlech našich snů, kde nehrozí nám pád
ty sténáš a já znovu bych tě chtěl..
a přitom šeptal jak mám tě rád

je jako utopie
když tolerance se skromností chybí
proč paní láska dělá stejné chyby?
a věší vztahy na oprátce
když jsme tu jeden pro druhého
tak žalostně krátce…