Dívka ze snu

"Je mi horko,
jdu do sprchy,"
říkám mámě.
Otevřu dveře
koupelny a strnu.
Přede mnou stojí
krásná holka,
blondýnka.
Nemá na
sobě ani
kousek oblečení.
Je od ramen po
stehna, (krásná
opálená stehna)
pokrytá pěnou.
"Ahoj" pozdraví.
Má klidný hlas.
Cítím tlak v
rozkroku.
Penis se staví
do pozoru.
"Co tu děláš?"
"Koupu se," zasměje se.
Chvíli si mě prohlíží,
já si prohlížím ji.
"Nechceš se vykoupat?"
nahodí ledabyle.
"Moc rád" už si svlékám
košili, sundávám
trenýrky....
Vlezu za ní.
Přitiskne se ke mně.
Chci ji políbit,
ale...
Přiblížím svou tvář
k jejím rtům
a svlažím jí
ústa polibkem.
"Ještě," zažadoní.
Opět ji políbím,
o něco déle,
naše rty v objetí.
Chytí mě za tvář
a donutí si lehnout.
Ležím na ní a hraji si
s jejími loknami.
Dotýkáme se,
hladím ji po prsou,
po čele...
Chci do ní vniknout...
"Miluješ mě?"
zeptá se.
"Víc než vlastní život".
Snad to není sen?
Štípnu se...
...a otevřu oči.
Pomalu mi dochází,
že to sen byl.
Ale krásný.
Dívka ze snu
je již minulostí,
ovšem krásný pocit,
ten zůstává...