Romantická inspirace

Žít s nocí, v srdci bolestech,
Topit se v řece citů,
Ve svých slabostech.
S jediným slovem na jazyku, připlouvá moře okamžiků.
S hrdlem sevřeným jak dravce spárem,
Úzkostí zmírám, jak měsíc s ránem.
Andělé nebe teď Vás prosím!
O bělostná křídla, co ve snech nosím.
Pomozte!
O růži bez trnů, co voní jako sama země.
O slunci západu,
Kdy černý závoj nezahalí tváři nebe.
O mořskou vodu bez soli,
O lásku, co nebolí.
Stejná slova, stejné city,
Stejně suché, luční kvítí.
Příběh, co nikdy nekončí.
Příběh, co nikdy nezačal.
Takový osud i chladný čas dávno již oplakal.