S vůní máty
S vůní máty
Anotace: odcházíš...
která se marně snaží zachytit požárního schodiště.
I poslední lístky už mě opouští.
A vzduch ve mě ztrácí to kouzlo.
Ztrácí svěžest. Něco tam chybí. Špetka z tebe...
Vrať se, i když jsi rozhodnut.
Matná je iluze, že nemáš na výběr.
Trpět osud je ALIBISMUS.
Štafetu jsi podal dál. Mně.
I mátu jsi zabavil.
Na mě kašleš... ale jí ses zeptat mohl.
Je pozdě...
Jenže já si navykla.
A než žít a dýchat vzduch bez máty,
to radši nebudu dýchat vůbec.
/Nediv se. Sám sis mě rozmazlil/
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
S vůní máty
olizuji ostnaté dráty
okolo tvého těla
za dne i za večera
to je ten fresh pocit
o tu tvou chuť prosit
---
mě jen tak napadlo když jsem myslel na tu svoji
14.08.2007 17:46:00 | blue
A než žít a dýchat vzduch bez máty,
to radši nebudu dýchat vůbec.
/Nediv se. Sám sis mě rozmazlil/
- v tomhle je super síla!
14.08.2007 17:38:00 | blue
"trpět osud je alibismus" ...no, tažko hľadám slová.. zapamatám si túto básen, aspon niektoré vety z nej.. použiem ich, nepochybne.. lebo sú trefou do najstredovatejšieho čierneho stredu! zásah!
13.08.2007 15:20:00 | gallatea
Krásná věc, už proto, že mě máta taky fascinuje. a dodává tvému textu tu potřebnou "svěžest".-)
velká pochvala:-)
13.08.2007 13:14:00 | paranoidandroid
Chceš pozvu tě na mochito - tam je máty dost. Dám ti i tu svojí. Tu pocukrovanou.
Nádherná báseň. Hodně jí prožívám. Děkuju
13.08.2007 13:09:00 | Lucie Teru