Třpytka

Padá třpytka z nebe,
odlesk světa odráží,
já miluju jen Tebe,
tak proč mi tě odnáší?

Ten nelítostný proud,
co bere všechno kolem sebe
a teď zničehonic najednou
bere my i Tebe.

Třpytka padá stále,
k zemi už je blíž,
ty nelítosný proude
teď moje slova slyš:

Ač z tebe strach mám,
svou lásku obětovat nehodlám,
hledej jinde,
nás na pokoji nech,
z boje s tebou vyčerpaný jsem,
musím nabrat dech.

A stále se snáší,
ta třpytka tajemná,
co je v ní ukryto,
proč pro nás tolik znamená?

Je v ní totiž všechno,
oč jsme kdy stáli,
je v ní naše láska
a vášně,
jenž nám kdysi v srdci vzplály.

Bojovat budem dál,
aby co je v nás už nevyhaslo.

V tu chvíli třpytka na zem dopadla
a s ní i všechno světlo zhaslo...